Milešovice, jen tak líznout Ždánický les, Lovčičky a dom

Už to moc nejde, po 16:00hod. už začíná být hodně chladno, tak jen 53km na protočení nohou. Ač se to nezdálo celkem dost foukalo a mezi Šaraticemi a Milešovicemi se mi zdálo že šlapu nějak ztěžka. No a na zadním kole jsem měl defekt, plášť DSI Made In Sri Lanka někde cestou neodolal všem nástrahám na cestě. Tak jsem vytáhl novou duši, vercajk a za 15min. jsem mazal dál 😁. Projel Milešovicemi a zmizel v poli, zlehka jsem jen lízl Ždánický les a za chvilku jsem už byl v Lovčičkách. Pak jsem už šlapal po chronicky známé trase Otnice, Těšany, Moutnice, Jalovisko a pak už dom.

Reklamy

Podívejte se na video „Moravský trojúhelník 2018 – CZ-SK-AUT“ na YouTube

Amulet Tour i s blatníky

Mrkněte se na Tweet uživatele @j_cicalek: https://twitter.com/j_cicalek/status/1052589831812014080?s=09.

1/2 Vysočina 27.-28.9.2018 den první

KOMPLETNÍ OBRÁZKOVÁ GALERIE 1. DNE

https://app.box.com/s/jazk5jr3bpoa5qz112d07mo9cc16mek4

Naplánovanou trasu Dačice – Telč – Třebíč jsem už měl dávno předem a jako každým rokem jezdím v těchto dnech pravidelně na Vysočinu. Menší problém nastal jen s ubytováním kdy mě všichni posílali od čerta k ďáblu, jelikož na jednu noc nikdo zbloudilého cyklistu nechce. Nakonec jsem vyřešil ubytování přes síť airbnb.cz a sehnal ubytování u Martina v Bohuslavicích což byl cíl mého prvního dne.

27.9. jsem vyrazil směrem na Telč v 07:30hod. a protože jsem měl zajištěné ubytování nejel jsem úplně na těžko, ale jen na polotěžko. To je taška na nosiči a malý batoh na zádech. Jel jsem většinou po vedlejškách a občas zabloudil na stezku, ale i tak byly silnice celkem prázdné. Z rána byly sice jen 4°C ale relativně brzy se začalo oteplovat a za Ivančicemi jsem se už potil. V Ivančicích jsem nemohl vynechat kapličku, kterou posouvali od silnice aby ji nemuseli zbourat což by byla věčná škoda. Dál jsem pokračoval na Mohelno a Kramolín, kde jsem míjel rozhlednu Babylon (beztak byla zase zavřená) a pak projel po přehradní hrázi směrem na Jaroměřice nad Rokytnou. Mají tak krásný zámek s kostelem, ale jelikož už bylo po 11:00hod. bylo okolí obležené auty, tak se ani žádná hezká (čistá) fotka nedala udělat. Tak jsem si krásné centrum vryl alespoň do paměti. A když už jsem tu byl dál jsem si na náměstí alespoň dobrý oběd. Řízek s bramborovým salátem a pivko bylo to pravé. No a pak už byl čas pokračovat dál.

Občas jsem narazil na práce na silnici, ale pro kolo to nebyl žádný problém a když se nedalo projet, tak jsem ji trochu poponesl. Všude kolem silnic bylo neskutečné množství jablek, tak jsem si dal občas i lehkou svačinu.

Pak už jsem dupal do pedálů směrem na Dačice. Přivítalo mě krásné městečko s opravdu hezkým náměstím. Trochu jsem to tu prolezl, udělal nějaké obrázky a nakonec si i odpočinul no a pak už hurá na Telč. A že to je z Dačic pěkně do kopce! Stálo to však za to Telč je prostě nádherné město a všem ho opravdu doporučuji navštívit. Na náměstí jsem se ocitl jako v pohádce. Krásné historické domy s podloubím, téměř nedotčené náměstí a výhled z mostu na centrum je nepřekonatelný. Slezl jsem tak z kola a prošmejdil jsem okolí po svých křížem krážem. Opravdu zážitek. No a pomalu bylo na čase se vymotat z Telče a pokračovat do Bohuslavic za ubytováním.

Na cestu jsem se raději doptal. Moje navigace je totiž jen papír s průjezdními body, říká se tomu nádech dobrodružství. Pak už mě čekala jen Nová Říše, kde mají moc hezký kostel a jeho interiér je ještě hezčí. Bohužel už bylo na prohlídku moc pozdě. Škoda, tak snad někdy příště. Další zastávka už byly Bohuslavice, ubytování a taky cíl dne. Na uvítanou jsme dali s Martinem pivo, částečně jsem vybalil a ještě kousek vyjel.

Ne však daleko, dorazil jsem jen na farmu Hospodářký dvůr v Bohuslavicích. No a pivu Bohuslavický Oslík kterého tu vaří nešlo prostě odolat. Cenu 33Kč za pivo vem čert, dal jsem 3 kousky, pokecal s místními a byla tma. Začalo už mi být chladno, tak jsem vyrazil „domů”. Trochu jsme s Martinem koukali na televizi, ale spíš kecali o všem možném a bylo na čase jít spát. O tom co následovalo další den bude pokračování, čekala na mě ale Třebíč.

Toho dne jsem urazil 141km, jídlu jsem moc vyjma obědu nedal a za celý den vypil 6 piv. To je však u mně normálka že na cestách míň jím a hodně piju.

Rozhledna Komec, až na vrchol a bez šlapání do kopce

Dnes po práci jsem si vyrazil na lehké #MTB na rozhlednu Komec (Komín) v Komárově https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Rozhledna_Komec . To je vlastně první rozhledna na kterou se nemusí šlapat do kopce a výhled na Štatl je přímo famózní. Kovový žebřík vede kolem komínu a myslím že to není nic pro slabé povahy, pořád vidíte dolů. Připadáte si tak alespoň na chvíli, tedy než vystoupáte až na vrchol 25m komína jako strýc Pepin z Hrabalových Postřižin. Nahoře to sice hodně foukalo a to i když bylo venku slunečno a nějakých 22°C. Za výstup nahoru zaplatíte v bistru 25 kaček. Navíc jsem ještě prošmejdil lanové centrum a vylezl si i s batohem na zádech na mini stěnu plnou různých barevných chytů. Nejsem přece máslo 😆. Celkem jsem dal 33km+ a na závěr 2 pivka v Měníně U Beránka.

Akátová Věž

Dnes jen lehká 30+, ale za to do pořádného krpálu po šotolině od Židlochovic. Tahle šotolina je navíc příšerná. Nasypali na povrch totiž navážku, něco jako rozemletá škvára, takže postavit se do pedálů je naprosto vyloučené. Zadní kolo začne klouzat a je to o hubu. Jinak počasí špica, jen kdyby tolik nefoukalo. Na rozhledně to bylo pěkně znát a krásně se kolíbala, ale žádnou paniku je z akátu. Závěrečná pak na 2 kousky 🍺 v hospodě U Beránka v Měníně. #mtb #mtblife

@ Akátová Věž

Bukovanský Mlýn a Kyjovsko

Jako obvykle brzké vstávání a už před 07:00hod. jsem byl na kole směrem na Bukovanský Mlýn. Kolem jsem sice jel už vícekrát, ale nahoře jsem dosud nebyl. Čas to napravit. I když původní plán byl na Putování za burčákem po Modrých Horách, ale nikdo se včas neozval, tak jsem plán pozměnil. Včera večer se mi sice jeden kamarád ozval, ale z mé strany nebyla vůle to už měnit a udělal jsem dobře.

Chtěl jsem jet úplně na pohodu, což se mi tak úplně nepovedlo. Ve Ždánickém lese mě dojel jeden bajker, který je stejnou trasou na košt do Uherského Hradiště. Nikdo z nás se nechtěl zahanbit, tak jsme kromě pokecu makali. Já jsem ale musel o kousek víc protože zatímco on jel na 29″ já na svých obligátních 26″. Tak jsme to spolu ve slušném tempu táhli až ke Slepici kde jsme se rozloučili a každý dál pokračoval svou cestou. Já downhillem do Lovčic zatímco on přejel ze Ždáničáku do Chřibů. Celé to mělo za následek, že jsem byl u Bukovanského Mlýna neskutečně brzy. Aspoň jsem měl čas si trochu odfrknout a udělat hezké obrázky oproštěné od komparsu.

Bukovanský Mlýn otvírají v 10:00hod. a pokladna je v prvním patře. Vlezné pak činí 35 korun českých a uvnitř si můžete koupit i nemálo suvenýrů. Kromě vyhlídkového ochozu je uvnitř muzeum věnované mlynářství. Podotkl bych jen že je vše precizně zpracované a shora je po vyšlapání 64 schodů opravdu krásný výhled do širokého okolí. Proto mohu návštěvu jen doporučit.

KOMPLETNÍ OBRÁZKOVÁ GALERIE: https://app.box.com/s/3ja1lh82xfba49ixb7zr0s3tj14bomm5

Celý areál je opravdu pěkně upravený, ale zavání to už tak trochu komercí. Hrozně jsem si chtěl dát kafe když už jsem měl ten čas, ale restaurace je otevřená až od 11:00 a žádný kafemat taky nebyl v dosahu. Tohle je velké MÍNUS. Před 11:00hod. se tak občerstvíte jen z vlastních zásob jinak máte smůlu. Což se mi jen tak mimochodem nepovedlo celou zpáteční cestu, tak jsem nepohrdl Gambáčem z plechovky za cenu čepovaného u benzinky v Kloboukách.

Tak jsem opustil Bukovanský Mlýn a sjel kolem nemocnice do Kyjova a pak dál přes Svatobořice Mistřín do Hovoran kde jsem si vyfotil průčelí sklípku s klasickými Moravskými ornamenty a stejně zdobenou kapličku z roku 1864. Dál jsem se napíchl na silnici 380 po které jsem jel až po sjezd na Martinice, pak vydrápal krpál z Diváků směrem na Šitbořice. Pak už jsem byl v chorobně známých končinách a zanedlouho byl doma.

Co víc říct? Krásný výlet se slušným převýšením, prima počasí i konečná 105km vzdálenost. Spokojenost.