Nejen za Tondem do Kunštátu

Tak trochu cesta za známým do Kunštátu a na druhou stranu do míst kde jsem byl naposledy jako školák a to už je hodně dávno. Myslím tím Vírskou přehradu a přitom jsem nemohl vynechat Lysice s krásným zámkem a taky sochou Panny Marie Lurdské.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Lysice
Kde si můžete odříkat modlitbu k Paně Marii Lurdské, která se nachází na cedulce nalevo. Třeba vám přinese štěstí.

První cíl, který se změnil díky Lysicím v druhý byl Kunštát, kde jsem měl sraz s Tondou Maňouškem. Na náměstí v cukrárně jsme dali kafe a Tonda který se vrátil z ranního běhu přinesl i skvělý jahodový koláč. Hodinku pokecali a já musel dál. Předtím jsem si však prohlédl okolí zámku Kunštátu dřívější sidlo českého krále Jiřího z Poděbrad, dříve Jiřík z Kunštátu. Shora je překrásný výhled na město a do okolí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kun%C5%A1t%C3%A1t

Pak už následovala cesta táhlým stoupáním z Kunštátu na Rozseč, ale předtím já blbec sjel nedopatřením do Makova. Slušný padák, který jsem si pak taky vyšlapal. Pak jsem díky objížďce na chvíli zabrousil i do Pardubického kraje kde se Trpín nachází. Teď pár km preskočím a už jsem padal do Víru kouknout se na přehradu.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADr_(okres_%C5%BD%C4%8F%C3%A1r_nad_S%C3%A1zavou)
Odsud jsem chtěl na Dalečín, ale to jsem vzdal protože tam probíhalo MČR 2019 v motokrosu a tudíž zvýšená koncentrace motorizovaných, tak jsem to střihl na Bystřici nad Pernštejnem. Pořád do táhlého, prudkého ale krásného kopce. Jinak než do kopce to odsud stejně nejde.

Ono ani z Bystřice směrem na Nedvědice to není jinak než do kopce. Za to však sešup kolem hradu Pernštejna který jsem měl po pravé straně byl dostatečnou satisfakcí. Pak ještě krpál z Doubravníku a už jsem jel stezkou ze Štěpánovic do Tišnova. Když jsem dojížděl do Tišnova, zrovna přijížděl vlak směr Vranovice s odjezdem 13:40hod. Ten sprint bych vám přál vidět, měl jsem asi 2min. S kolem do podchodu, označit lístek a nalézt do vlaku. Stihl jsem, ale pro sichr jsem řval na průvodčího ať počká. Hercna mě pěkně mlátila ale do Rajhradu bylo času dost se sklidnit.

Z Rajhradu domů pak došlápnout posledních 10km. Předtím jsem si dal ještě U Opla malé škopek a velkó kombajnérku. Tak už snad jen malé shrnutí. Celkem najeto 122km, nastoupáno 1739m a jako obvykle jsem se nedržel itineráře 😂

OBRÁZKOVÁ GALERIE
https://app.box.com/s/22mmb6bz8r8u6jlif94brla7y5uvybpk

#honzajede #honzaporadjede #mtblife

Reklamy

Na cestě po západním Slovensku, den třetí

Spánek pod širákem je neuvěřitelně posilující. Stačilo mi pouhých 5 hodin a byl jsem zase jako rybička. Smotal jsem spacák, karimatku, rozloučil se s novými (ne)známými a vyrazil bez snídaně na cestu. Vždyť já doteď vlastně nevím jak se jmenovali a to jsem s nimi strávil skoro den. Byli ale supermilí a pohostinní.

V 05:39hod. sem tak už zase dupal do pedálů přes Velké Leváre kde mají mimochodem moc nádherný kostel Panny Marie https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ve%C4%BEk%C3%A9_Lev%C3%A1re . Jelikož však bylo časně ráno mohl jsem jeho krásu obdivovat jen zvenčí. Tak jsem si ho alespoň zdokumentoval a pokračoval v cestě vzhůru k Moravskému Svatému Jánu. Odsud pak směrem na rakouské Hohenau a skoro u hranic odbočit doprava a byl jsem zase u řeky Moravy.

Tady jsem ještě vyfotil bývalé opevnění či spíše vojenský bunkr. Nebylo však radno se tu moc dlouho zastavovat, protože jakmile jsem zastavil byl jsem snadnou kořisti útočících komárů. Tak jsem si zase přišlápl a dojel na rozcestí dvou cest. Skoro jako v pohádce, ale nevěděl jsem zda dál levou či pravou.

OBRAZOVÁ GALERIE TŘETÍHO DNE

• Den třetí
https://app.box.com/s/chm1z5gce8m2z4enttap839nmsalpp6q

Naštěstí jel proti mně kolega cyklista ze Slovenska. Dali jsme řeč a dobře mi poradil, protože přijel levou a ta vede k soutoku Moravy. Takže moje cesta byla ta pravá. A tou jsem po 54km dorazil přes Lanžhot až do Břeclavi. A hurá na vlak, teď jen přejezd do Rajhradu a dojet posledních 10km domů. Všechno však bylo nakonec úplně jinak.

Koupil jsem si lístek Břeclav-Rajhrad, kafe, minerálku a vylil asi 2l vody co jsem měl v petkách (teď už vím, že to byla největší chyba). Pak usedl do vlaku odjíždějícího v 09:34hod. a vyjeli jsme, ale již v Šakvicích přišel průvodčí že tady jízda končí. My s koly prý máme smůlu a pro ostatní přijedou autobusy. Bylo mi řečeno, že mám přejet do Vranovic a odtam prý vlak už pojede na Brno normálně. Venku hic jako v prd*** a já bez vody, ale vyrazil jsem. Jenže ani z Vranovic nic nejelo, protože vlak z protisměru tam srazil člověka co vlezl do kolejiště na červenou. Tak jsem si na nádraží natankoval vodu a jel tedy po vlastní ose až domů.

Od rána jsem nejedl, žízeň měl jak horník, takže jsem zastavil na cyklostezce U Knedlíka. Kluci mi dovalili pivko a holanďana s hranolkama a hned mi bylo líp. Dal jsem ještě jedno pivko a vyrazil na posledních 8km celé tour #Slovensko2019 . Po dalších neplánovaných 33km jsem byl opět doma.
Celkově jsem ten den najel 87km a celkem 381,5km/3dny. Za mě absolutní spokojenost.

Kauza ČD: Protože jsem měl zaplacený lístek Břeclav-Rajhrad a ČD mě nedopravili do cesty určení rozhodl jsem se to reklamovat. Zapomeňte však že dostanete zpět poplatek za kolo. Jinak jízdné jde úspěšně reklamovat, dokonce i přes internet. Ze 77Kč zaplacených za osobu jsem dostal zpět 42Kč. V tomto bodu musím před ČD smeknout.

Poutní kostel sv.Anny v Žarošicích a Ždánický les cestou necestou

Dnes (spíš už 25.7.) jsem na kole směr Žarošice a to se především kouknout na chrám Páně – poutní kostel Sv.Anny https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Anny_(%C5%BDaro%C5%A1ice)

OBRÁZKOVÁ GALERIE
https://app.box.com/s/1j9dpue5kk4lnnb3cnv0wgkoptjr4xtd

Vyrazil jsem ráno už v 05:20hod. abych se vyhnul parnu, ale nepovedlo se mi to. I když z rána to bylo ještě fajn. Většinu času jsem jel po okreskách nebo stezkách a navíc jsem objevil jednu novou z Borkovan do Velkých Hostěrádek. Nic mi to ale nebylo platné a na pár kilometrů ač nerad jsem musel vjet i na frekvetovanou silnici 54. Poutní kostel totiž stojí přímo u ní. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal dovnitř kostelal jelikož právě skončila ranní mše na kterou přišlo pár babiček. A není opravdu čeho litovat, interiér kostela je honosný a rozhodně se bylo nač koukat. Za chrámem se nachází Křížová cesta a dřevěné sochy Jana Pavla II. a Matky Terezy v životní velikosti. Vše jsem zdokumentoval a vyrazil dál.

Jedno je jisté, že frekvence provozu u nás v Jihomoravském kraji není zrovna malá a to jsem jel po silně frekventované silnici 54 jen 2km a hned za Žarošicemi zdrhl do polí a držel se pravé ruky. Po jednom náhodném zeptání a pokecu jsem se dostal do Archlebova a pak do Ždánic. Kde jsem konečně zmizel na nějaký čas ve Ždánickém lese. Slunci jsem sice unikl, ale jinak tam bylo jako v prádelně. Hlavně jsem opět potkal fantastické kopce po kterých se mi už od Vysokého Chlumce opravdu stýskalo. Nakonec jsem namotal 75,5km a byl spokojený.

S čím ale spokojený nejsem, že mám hodně plánů a času se mi zdá že mám čím dál méně.

Na cestě po západním Slovensku, den druhý

I po 190km které jsem urazil předchozí den jsem vstával jako obvykle brzy, to je v 06:00hod abych se částečně vyhnul největšímu hicu. I když jsem neměl spánkový deficit to pravé ořechové to nebylo. Vzal jsem sprchu a to hlavní, nechal se nasměrovat panem majitelem na správný směr. Zabalil stan, naházel věci na kolo a 07:26hod. vyrazil směr Nitra.

Zabloudit se snad ani nedá. Jen stručně, pořád za nosem až do Hlohovce, pak doleva a už jedete zase za nosem do Nitry. Nic složitého. Cestou jsem se letmo pozdravil se dvěma silničáři kteří jeli trasu Trenčín-Nitra. Proti mně však měli však nespornou výhodu že jejich kola neobsahovala žádný balast. Z kempu v Banke až do Nitry je to 50km s celkem přívětivým převýšením. Konečně Nitra a můj hlavní cíl Nitranský hrad.

OBRÁZKOVÁ GALERIE DRUHÉHO DNE

• Den druhý
https://app.box.com/s/lzjd0yi5e0xsqmb56fgiyktehrapkzz5

Kolem hradu bylo celkem mrtvo a všude zátarasy. Na hlavním náměstí probíhala právě mše. Já však musel kolo vytlačit do opravdu hovadského kopce, ale zadařilo se a já byl nahoře. Tady to bylo proti Trenčínu absolutně bez komplikací a v pohodě mě pustili na nádvoří hradu, jen kolo jsem musel odložit vedle pokladny. Bože jak nerad to dělám, ale pohlídali mi ho. Nádherné místo, kdy mě hned na nádvoří vital s rukami dokořán papež Jan Pavel II. Z hradu je nádherný výhled na město, a hrad je sám o sobě opravdu krásný. Trochu jsem se tam toulal, udělal nějaké obrázky a pak vyzvedl kolo a přesunul se dolů pod hrad.

Dle itineráře, který mi vytvořily mapy.cz mi bylo jasné že je něco špatně. Na Blavu bych se totiž musel nejlépe vracet zpět na Hlohovec a pak na Trnavu a to se mi nechtělo. Rozhodl jsem se tedy že do Blavy přejedu vlakem. Chytil jsem si tedy policajta a zeptal se na cestu směr vlakové nádraží. Jak jednoduché, nádraží je na kraji města. Tak jsem sesedl z kola a prošel pěšky asi 2km přes celé město až k nádraží. Město je to moc hezké a čisté. Jel jsem tedy sondovat jak do Blavy. I s kolem to bylo asi za 7€ za 98km přičemž jsem musel v Leopoldově předsedat na rychlík. Teď jsem měl ještě asi 40min. čas tak jsem se vydal podojit automat o nějaké pití a dožmoulal ještě pizzu ze včerejška.

Šourákem do Leopoldova přes již zmíněný Hlohovec to bylo na pohodu. Jen se mi jaksi kolo s plnou polní nedařilo zavěsit ve vagóně na hák. Buď jsem byl tak zesláblý nebo to bylo opravdu vysoko, ale nabídl mi sám od sebe starší pán a rázem bylo kolo nahoře. Pak na poslední chvíli přistoupil do vlaku takový divný člověk jehož přítomnost mě tak trochu neobtěžovala. Sedl si na zem, koukal na mě, pak tvrdil že mě zná a skoro až do Hlohovce do mně pořád něco hustil než si vybral jinou oběť, maminku s malou holčičkou. Úspěšně jsem tak dorazil do Leopoldova, ale rychlík měl zpoždění. Když přijel, tak nebyl ani čas vyhledat vagón kam jsem měl já i kolo mistenku. Průvodčí tedy pokynul ať vlezu do I.třídy. Tak jsem tedy 40min. prostál cestu Leopoldov-Blava v uličce.

Pak už na mě čekala Blava. Na cestu jsem se doptal taxikářky. Nebyl tedy problém najít Prezidentský palác, Bratislavský hrad či most SNP nebo stezku podél Dunaje směrem k Děvínu. Ve velkých městech jsem celý nesvůj, tak jsem byl rád že z něj mizím a Děvín jsem si chtěl podrobně prozkoumat. Obětoval jsem tedy 5€ a vydal se kochat nádhernými výhledy do dáli. Hic byl jako v prd*li, ale mají tam pítka. Tak jsem nabral vodu i na cestu a vydal se dál vstříc dalšímu dobrodružství kolem řeky Moravy.

Kde jsem zastavil na pivko a něco na zub v občerstvení ve Vysoké na Morave. Dosud jsem netušil že cigánská pečeně existuje v bulce a z vepřového masa. Za 2.5€ sice nic moc ale dojedl jsem se tedy dvěma pivky značky Litovel z naší domoviny po 1€. Babka mě však dorazila, když jsem si šel pro druhé, říká mi euro. Buď zapomněla že jsem ho měl již předplacené nebo mě jen chtěla natáhnout. Kdo ví? Odsud jsem už jel po silnici a jelikož už bylo skoro 18:00hod. byl čas se poohlédnout po mistu na spaní. Tou dobou jsem už měl za sebou 105km a do cesty se mi postavil idylický rybník či nádrž v Jakubově obležený rybáři. Tak jsem k němu sjel a dal se do řeči se dvěma chalany a jejich babami kteří tam byli na nonstop rybolovu. Jedna z nich byla s mimčem, ale ta kolem 20:00hod. odjela. Nabídli mi, že si tam můžu rozhodit karimatku se spacákem a přespat. Pak přišlo jedno pivo, druhé pivo, pokec, další pivo a pizza kterou objednali až k rybníku. Zalehl jsem až kolem půlnoci, ale bylo to super a venku se mi spalo moc krásně.

Na cestě po západním Slovensku, den první

Jako obvykle mě čekalo před dlouhou cestou velmi brzké vstávání, tak jsem už v 05:21hod. dupal do pedálů směrem na Rajhrad. Těch 10km s plnou polní jsem bral jako zatěžkávací zkoušku. V Rajhradě na vlakovém nádraží jsem chvíli počkal na vlak a něco po 07:00hod. byl již v Břeclavi. Vše šlo podle plánu.

No a 07:23hod. jsem už mazal přes Moravskou Novou Ves a Hodonín na Slovensko. Jako první mě přivítalo město Holič. Nezastavoval jsem a makal dál. V Lopašově na mě dolehla žízeň, tak jsem si dal v Lopašově 12° Corgoně. Zeptal se v hospodě na cestu a seznámil se s důchodcem Viktorem. Trochu jsme tlachali, zavzpomínal na Moravu a galánku co tam měl a nejspíš by jsme si vydrželi povídat déle. Byl ale čas zvednout kotvy a pokračovat dál. Za chvíli jsem dle rady opustil hlavní a pak už pohodlně pokračoval po okresce jako král a projížděl Myjavskou pahorkatinou.

OBRÁZKOVÁ GALERIE PRVNÍHO DNE

• Den první
https://t.co/Z5OPtBn3ef

Před Myjavou se mi však do cesty postavila vyhliadková veža Turá lúka. Uznáte, že to jsem si já milovník rozhleden nemohl nechat ujit a hned se škrábal nahoru. No a pak už mě čekala ta pravá Myjava. Dál pak Nové Mesto nad Váhom a potom direkt do Trenčína na hrad. Jenže dostat se do centra Trenčína je doslova očistec. Projíždíte nekonečnou průmyslovou zónou než se dostanete až nahoru do podhradí. Cesta na hrad je hodně blbě označená a tlačit plně naložené kolo až nahoru je opravdu o infarkt. Řešení následovalo, a těsně pod hradem na mě čekala 2 Krušovická piva a na cestu jsem si vzal ještě 1.5l minerálku. To vše úhrnem za 6.23€ oproti dalším útratám to bylo hodně.

No a pak na hrad, kdy následovalo první zklamání. Nepustí vás ani na nádvoří, pokud si nezaplatíte prohlídku za 5.50€. Na nádvoří se dostanete za 1.50€ jen v době 16:30-17:30hod. Tak jsem udělal alespoň pár obrázků z podhradí. Navíc bylo kolem 30°C a já si už jen přál z Trenčína rychle vypadnout. Zapnul jsem si tedy mapy.cz a vyrazil do automobilové džungle. Navigace mě potahala bez výsledku 2x okolo Trenčína. Vlezl jsem tedy na chodník a dostal se k Váhu, jel po hrázi a asi 2km za městem se mě mapy.cz zase snažily napálit a poslat nazpět. Ani náhodou! Trenčín jsem měl za zády, tak jsem se vrhl k prvnímu baráku kde byl někdo venku pro radu. To byla skvělá volba a já zase mohl dupat do pedálů.

Pomalu mě dostával hlad, od rána jsem jen pil. Zastavil jsem tedy v krčme v Nové Vsi nad Váhom, která je přímo u silnice. Zahrádka byla plná místních popíjejících české pivo a panáky. Sedl jsem si k nim a objednal pizzu za 5€ a černého Šariša za 1.10€. Pak jsem byl podroben křížovému výslechu odkud, kam, proč…. Pivo jsem vykřópl na to tata ale jak jsem měl stažený žaludek tak z pizzy snědl jen jeden kousek. Zbytek mi ochotný hostinský zabalil po 2 kusech do alobalu, do flašek načepoval vodu, poradil cestu a tak jsem mohl pokračovat.

Cestou jsem měl po levé ruce hrad Beckov. Bylo by škoda neudělat nějaké obrázky, kdoví kdy se sem zase dostanu. Pozdravil se s projíždějícími cyklisty a protože už bylo dost pozdě spěchal vstříc ubytování. Pobloudil Piešťanami, ale na kemp se musel doptat. Není totiž v Piešťanech ale v Banke a dostanete se k němu buď po silnici nebo hrázi podél Váhu.

Za kemp jsem zaplatil 6.50€ a na účtence jsem dostal heslo k Wi-fi „supercamp“. Pak si šel dát pivo. Čepovaný Radegast za 1.10€ jsem 2x postavil a šel pod sprchu a postavit stan. Ceny za pivko byly v kempu lidové, konečně sprchy bez omezení (žádné žetony) a čisté záchody. Je vidět že se jedná o rodinný kemp, prostě všechno pro zákazníka. Po 190km tak skončil můj pvní den na Slovensku s opálenou hlavou přes otvory v přilbě jsem s těmi 3 pruhy vypadal jako jezevec. Jo a nikdy slepě nevěřte navigaci ani mapy.cz. Trasa 158.50km měla konečné resumé +31.50km. Měl jsem toho dost ale kýžené mety jsem dosáhl. Byl jsem tedy unavený, ale spokojený.

Kaplička z Bobulí na Hradišťku a Opilé sklípky

Jak to vlastně bylo a proč jsem si vůbec vybral toto místo. Snad jsem byl zvědavý kde všude se natáčely Bobule. Jak trefné všude kam se podíváš je vinohrad. Možná skrze idylicky čistou krajinu to už nevím, ale 1.6.’19 jsem se vydal v 06:38hod. na cestu.

Tentokrát jsem vyrazil na silničce, potřeboval jsem jí trochu protáhnout, Z rána bylo celkem chladno, tak jsem se trochu přioblékl. Návleky na nohy a slabá větrovka stačily, ale jen po Velké Pavlovice tam to už muselo všechno dolů, protože se dost oteplilo. Na vině však nebylo jen počasí, ale i u nás na jižní Moravě máme kopečky a k ožralým sklípkům je to opravdu dost nahoru. Ale stálo to za to. Přivítal mě svatý Urban patron všech vinařů i když jen dřevěný a zajímavá architektura takové varianty dražšího ubytování. Udělal jsem pár fotek, svršky hodil do batohu a stihl pokecat s paní co venčila pejska. A pak už to pustil z kopce dolů směrem na Velké Bílovice.

Kapličku na Hradišťku zasvěcenou kde komu neminete pokud budete koukat pořád vlevo. Vede k ní asfaltka, ale pozor je před Velkými Bílovicemi takže až do dědiny nejezděte zbytečně by jste se pak vraceli. Asfalt i když v první třetině zrovna ne nejkvalitnější vede kolem kopce na kterém kaplička stojí až na malé parkoviště těsně pod ní. Já jsem však volil obtížnější trasu, přijel pod ní a mezi vinohrady kolo vytáhl až nahoru. No nadřený jsem byl jako vůl. Ale ty výhledy odsud jsou nádherné, všude kam dohlídneš samý vinohrad.

Místo je dostupné 24 hodin denně, tak neváhejte se tam kouknout. Nadělal jsem tam nějaké obrázky, vtipná selfíčka na kterých se vůbec netvářím vtipně. Několikrát kapličku zasvěcenou sv.Cyrilu a Metodějovi, Václavovi a konečně Urbanovi obešel a nasál energii na cestu domů. Vlastně ještě dal rady jak dál dvěma mladým trampíkům z Pardubicka a pak nasedl na kolo a zmizel směrem na Vrbice.

Potom se spustil z kopce do Bořetic, vyšlapal kopce ven z Němčiček a Velkých Hostěrádek. Dal si plechovkové pivko v Bošovicích v potravinách u Vašulků a pak už jsem to po téměř 104km a nastoupaných 1000 výškových metrech dorazil až domů. Plný nových zážitků a nabitý energií 👍. To ostatní pokud budete ještě moc zvědavý najdete na lincích pod článkem.

Stručná trasa kudy jsem jel. Tentokráte na silničním kole #amulettour zn. Jan Cicálek.
Měnín-Moutnice-Křepice-Diváky-Boleradice-Velké Pavlovice-HRADIŠTĚK (Velké Bílovice)-Vrbice-Bořetice-Bošovice-Otnice-Blučina-NO A TO JE ÚPLNÝ KONEC, JSEM OPĚT DOMA 🙂

Video Richarda Krajča – Atentát. Hádejte co mu dominuje?

Trochu čtení abyste byli v obraze a proč stojí tohle krásné místo na Moravě navštívit.
https://www.uzasnamorava.cz/kam-vyrazit-pamatka/kaplicka-na-hradistku-hradistek

Moje obrázková galerie z cyklotripu. Psal se 1.červen 2019.
https://app.box.com/s/uvf8toakaumyepvqmeeb0tb5ye3panrm

Kolik jsem najel, kudy jsem jel a jak dlouho jsem si to na kole užíval.
https://www.endomondo.com/users/2342152/workouts/1329304018

Slovensko 2019 v číslech

Slovensko 2019 na trase: Břeclav-Holič-Myjava-Stará Turá-Trenčín-Nové Mesto nad Váhom-Piešťany-Hlohovec-Nitra-Blava-Malacky-Veľké Laváre-Břeclav-Šakvice-Měnín

– Od 4.-6.7.2019

– Najeto 380,46km

– Nastoupáno 2914m

– Čas na kole 21:36:00hod

P.S.: Čas startu a cíle berte jako informativní, iGPSPORT webové rozhraní odkud jsou data čerpána je čínské, tak je tam logicky posun času. Během cesty byly použity 2 zařízení s GPS – Garmin Edge 200 a iGPSPORT GS20e.

#honzajede #honzaporadjede #mtblife